DÉLKA PŘEDSTAVENÍ
120 minut, s přestávkou
Nastudoval Divadelní soubor Vrchlický Jaroměř 
ve spolupráci se členy Klicperova divadla Hradec Králové.
Molière zesměšňuje maloměšťáctví. V Lakomci vykreslil typ člověka, pro něhož peníze znamenají všechno a je schopen pro ně obětovat i lásku rodiny.
Děj hry se odehrává v Paříži roku 1670. Harpagon je sice bohatý, ale neuvěřitelně lakomý. Každou návštěvu podezírá z krádeže, i když nic neukradla. Své děti omezuje jakbysmet. Má dceru Elišku a syna Cléanta, který je nucen si půjčovat peníze všade odjinud, jen ne od svého otce. Harpagonova zlotřilá povaha způsobí, že jde ještě dál a intrikuje s životy svých potomků.
OBÁVANÝ MOLIÈRE
Už za svého života vzbuzoval obdiv i odpor, nadšení a odsouzení. Ten kritik, posměváček, nedůvěryhodný dobrodruh a manažer, ale skvostný literát. Po své smrti, když se stal klasikem, a když se tvůrci začali prohrabávat jeho divadelní pozůstalostí, stále zůstal obávaným autorem. Každého totiž uhranou témata a charaktery postav jeho her, ale při bližším ohledání leckoho okamžitě odradí mravenčí práce přijít na to, jak toto téma skrze jeho text úspěšně, srozumitelně a atraktivně ztvárnit.
Je to opravdu velký oříšek. I já jsem stále v některých ohledech na pochybách. Moc jsem na něj zpočátku nesázel – starý, ukecaný, plochý, předvídatelný… Zjistil jsem však, že je asi chybou pohlížet na inscenování Molièra jenom skrze jeho text. Člověk totiž musí vzít do úvahy hlavně sebe sama, studium doby a samotného dramatika – člověka. Zatímco se Molière ve svých ranných fraškách a prvních hrách vysmívá všemu, co je kolem něj trapné, lživé, chorobné, prohnilé, ve svých vrcholných a zralých dílech se vysmívá tomu, co je špatné v něm samotném: obava o majetek (Lakomec), hypochondrie (Zdravý nemocný), nesnášenlivost (Misantrop), vlichocování se (Tartuffe), paranoia… Dokázal totiž, jako málokdo, neduhy společnosti uvidět i na sobě. Přestal ukazovat prstem, pořvávat kolem sebe, namířil rovnou na sebe. Začal se smát sám sobě. Zaujala mě tato jeho sebereflexe a stala se pro mne rozhodujícím momentem, proč Molièra, a zrovna třeba Lakomce, inscenovat.
Je to totiž téma, které mě – a myslím, že nás všechny – trápí: zklamávání se v lidech, kterým jste věřili, kteří vás třeba i vedou nebo přímo řídí stát, když je začne požírat vlastní „já“. A také strach, abychom podobným svodům sami nepodlehli. Člověk totiž zůstane sám, uvězněný jen se svou zlostí jako zavrtaný červotoč.
Molière je nesmírně bohatý a skýtá spoustu motivů, kterým se můžeme věnovat. V našem Lakomci je to předně motiv egomanie, mamonu, povrchnosti, ale i generační problém – motiv lásky navzdory nepřejícnému osudu a rodičům, motiv moralizování kázaní vody a pití vína, motiv naděje a víry. Pro tu bohatost Molièrova panoptika jsme do inscenace zařadili i postavy z jeho dalších her: Argana ze Zdravého nemocného jako alter ego pana Anselma, Valérovi vetkli taktiku Tartuffa, a z Tartuffa si také půjčili paní Pernellovou. Donem Juanem jsme trošku podpořili Cléanta, pana Simeona vyzbrojili Misantropem…
A ta historie s králem Ludvíkem XIV.? Měl Molièra ve velké oblibě, a přestože si s ním asi nikdy na jevišti nezahrál, věříme, že si to pod svým chladným, povzneseným pohledem přeci jen moc přál.
Milí Vrchličáci, DÍKY!
Honza Sklenář
30. května a 1. a 3. června 2018
INSCENAČNÍ TÝM
| režie | Jan Sklenář | |
| překlad | Vladimír Mikeš | |
| upravil | Jan Sklenář | |
| dramaturgie | Miroslav Zavičár | |
| hudba | David Smečka Ondřej G. Brzobohatý v inscenaci je použita s laskavým svolením autora jeho píseň O lásce | |
| choreografie | Lukáš Homola | |
| kostýmy | Ivana Innertová | |
| návrh scény | Tomáš Malý Zdeněk Blahovec | |
| scéna | Jiří Brych a kolektiv divadelní techniky | |
| rekvizity | Bobo Krupka | |
| výroba rekvizit | Jaroslav Sibera | |
| světla | Tomáš Kopřiva | |
| zvuk | Zdeněk Blahovec Miroslav Široký | |
| líčení | Jaroslav Faltus | |
| text sleduje | Bobo Krupka Alena Blaha Menger | |
| fotografie | Tomáš Malý | |
| videozáznam | Václav Mlejnek |
OSOBY A OBSAZENÍ
 | Milan Hrycík | Harpagon - vdovec a lichvář | |
 | Václav Lhoták | Cléante - Harpagonův syn | |
 | Lukáš Ulrych | Valér - Harpagonův správce | |
 | Stanislava Glembek Vejrová | Elisa - Harpagonova dcera | |
 | Alena Malá | Mariana - Anselmova dcera | |
 | Josef Horáček | Anselm - šlechtic, nápadník Elisy | |
 | Galina Jarošová | Frosina - všetečná rádkyně | |
 | Ladislav Kriegler | mistr Simeon - Harpagonova pravá ruka, dottore notarius | |
 | Roman Unger | Jakub - Harpagonův kuchař a kočí | |
 | Tomáš Malý | Fleche - Cleanteův mazaný sluha a přítel | |
 | Luboš Hynek | policejní komisař | |
 | Martin Vakrčka | Moribundus - Anselmův dottore | |
 | Jaroslava Bimanová | matka Mariany | |
 | Radka Frnková | Claudie - služebná u Harpagona | |
 | Jan Pavlista | Pierre - sluha u Harpagona | |
 | Eva Unger Urbancová | Tonka - služebná u Anselma | |
 | Alena Hynková | paní Pernellová - uvědomělá vdova z Tartuffa | |
 | Jan Vaněk | Ludvík XIV. - král | |
 | Jan Suchánek | Molière | |
 | Jakub Dufek | pierrot | |
 | Ivana Frnková | kolombína | |
 | Alena Pacáková | dvorní dáma | |
 | Alena Blaha Menger jako Alena Mengerová | dvorní dáma | |
 | Ludmila Rindová | precioska | |
 | Jana Pacáková | precioska | |
 | Markéta Frnková | precioska | |
 | Jana Ungerová | precioska |
VIDEO
autor: Václav Mlejnek
PLAKÁT
autor: Tomáš Malý
 | PLÁNOVANÁ PŘEDSTAVENÍ
ODEHRANÁ PŘEDSTAVENÍ
|