DÉLKA PŘEDSTAVENÍ
95 minut, bez přestávky
Podle Federica García Lorcy, ve vlastní úpravě a režii Stanislavy Glembek, nastudoval Divadelní soubor Vrchlický v Jaroměři.
O INSCENACI
Hra nás zavede na španělský venkov, kde v domě doñi Bernardy žijí její dcery,
a všechny jsou na vdávání.
Nejraději by se pod horkým katalánským sluncem
nechaly unášet vírem horečných rytmů temperamentního flamenga a topily se ve
vlnách vášnivé lásky. Jenže matka dcery přísně hlídá, nepouští je z domu na krok
a zdá se, že dívky místo manželství čeká spíše osud jeptišek. Až příchod tajemného
Pepeho Romana zamíchá kartami osudu a rozpoutá nečekanou bouři.
O AUTOROVI
Zatímco ve dvacátých letech 20. století byl Federico García Lorca jednou z vůdčích básnických osobností své generace, na počátku třicátých let proslul především jako dramatik.
Jeho posledním dílem je hra Dům doni Bernardy (La Casa de Bernarda Alba), kterou dokončil dva měsíce před smrtí.
V létě 1936 odjel do Granady ke své rodině, kde ho zastihla občanská válka. Federico García Lorca se skrýval v domě svého známého, ale 16. srpna 1936 ho pravicoví povstalci zatkli a o tři dny později byl popraven.
O REŽISÉRCE
Původní španělské drama je třetím režijním počinem večerního představení členky souboru Vrchlický Stanislavy Glembek. "Matka sobecky obětuje tužby a sny vlastních dcer, aby uhájila své vůdčí postavení v rodině. Vyložila jsem si to tak,
že chce za jakoukoliv cenu zachovat dekorum a vyhovět tradičnímu pohledu vesnice na rodinu," říká režisérka,
a pokračuje:
"Naše inscenace se mírně liší od knihy. Není to drama, je to především o ženské duši, španělském flamengu a lásce.
Postavila jsem ji na hledání hranice kam, a jak dlouho,
se necháme ovládat druhým člověkem, než si prosadíme vlastní touhy, vlastní sny, a jdeme za svým životem."